Nový začátek

Nový začátek

Průvodní příběh k prvnímu ročníku post-apokalyptickému larpu ASTEROID nesoucí podtitul Nový začátek. Úzce navazuje na osobní zápisky starosty Davida, kde následující řádky líčí průběh několika málo dní vedoucí k přesunu do nové osady.

Lepší revolver v ruce, než ortodáx před branami

Hned jak jsem sehnal Pandu začali jsme společně s ostatními plánovat co v případě, že se na nás ortodoxáci z Osvěty vrhnou. Otec Jonáš se jak jinak nabídl, že s nimi bude vyjednávat. Mezitím jsme vymysleli plán a podle starých map vytipovali místo kam se stáhneme pokud by došlo k nejhoršímu. Průzkum mluvil až o stovce chlapů. Nás je sice víc, ale máme tady ženy i děti. Pro ně by to byly hotové jatka. Navíc naše stavy munice jsou taky nic moc. Takhle to nejde, na tohle se musím vyspat. Snad na nás ještě tuhle noc neskočí. Díky otce jsme dostali dva dny. Někteří mluvili o tom, že ho zabili, ale on se na úsvitu druhého dne přihlásil na bráně. Vyjednávání bylo marné, tedy pro nás, podle otce šlo skvěle. Dnes musíme všichni vypadnout, v noci na nás tutově vlítnou, přijdeme o hodně lidí. Nelíbí se mi myšlenka, že zásoby musím svěřit zrovna Společnosti a Novému věku, ale po generálových Modrých přilbách jsou tu jediní co můžou opravdu organizovaně pomoct. Hlavně ty kyselé ksichty od Lea mě sraly celou dobu.

Poslední sluneční paprsky zapadají za horizont, první evakuační vlna už je dávno pryč i s velkou části zásob. Druhá vlna má zpoždění trvá jim to proklatě dlouho, takhle se všechno posere a zařveme tady. Všichni ostatní z druhé vlny jsou na pozicích a nervózně očekávají příchod ortodoxáků. Budou krýt druhou vlnu. Tohle bude peklo. Lituju jen toho, že jsem si alespoň předtím pořádně nezamrdal.

Oslepující záblesk! Tak brzo jsem je nečekal, ještě ne, ještě nejsme připraveni. Čekal jsem ty zmetky uprostřed noci, že jim někdo dal tip, že v noci už tady nebudeme. Pak následovala série několika výbuchů, asi granáty. Ti bastardi mají teda výbavu.

Vypuklo peklo

„Seberte ty poslední bedny a vypadněte odsud. Druhá vlna už měla být dávno na cestě, sakra!“. Nechápu proč, jsme vůbec tak dlouho otáleli. Jasně já vím, starosta a ta jeho neochvějná důvěra v lidi. Čert, aby vzal i toho Jonáše. Musíme to tu udržet před těmi ortodoxáky dokud neodejde i druhá vlna. Tady na tom místě se opevníme a budeme mít šanci je co nejdéle zdržet. Pachenko mi tu nechal k ruce ty nejlepší chlapy, to  snad půjde. Je tu i několik dobrovolníků, kolik z nich se asi nedožije rána? Kurva, takhle to nemělo být.

První vlna

„Postupujte, postupujte..“ polohlasem popoháněl starosta uprchlíky směrem pryč od osady. Lesem občas pronikaly paprsky měsíce a byly tak vidět siluety lidí. Ještě, že jim nikdo neviděl do tváře. Ten pohled byl sakra nechutný. Vyčerpání a děs v očích. Šli již několik hodin a i přesto k nim občas dolehl zvuk vzdálené střelby. Byli unavení, vyděšení a ani nevěděli přesně, kam jdou a kdy tam dorazí. Nemohli si zapnout ani svítilny nebo zapálit louče, protože by je někdo mohl uvidět. Neměli sebou dost ozbrojených lidí, aby chránili tak početnou skupinu v neznámém prostoru a za tmy. Prostor skvěle znali jen průzkumníci, kteří šli v čele první evakuační vlny, aby skupinu správně vedli směrem k nové osadě. Tu vybrali vůdci frakcí společně se starostou už před pár dny. Jestli tohle všichni zvládneme, bude to zázrak. Pomyslel si starosta, utřel pot z čela a odplivl si. Nechtěl ani pomyslet na ty, kteří brání ústup druhé vlny. Ta cesta je nekonečná, a to nás čeká ještě celý jeden den pochodu, ne-li víc.

Druhá vlna

„Pandooo! Už jsou všichni pryč! Můžeme..“ křičí na mě jeden z našich, v tu chvíli letící kulka změnila hlavu toho kluka v beztvarou kaši, a to měl na hlavě helmu. „Odstřelovač!“ křičím ke všem ostatním. Vím vůbec, jak se jmenoval, blesklo mi hlavou. Dnes tu zemře tolik lidí a já o některých nemám ani páru co jsou vlastně zač. Teď už mu nepomůžu, musím myslet na ostatní a na ty co se snaží před tím vším utéct do bezpečí. Nebýt toho odstřelovače co nás asi teď bude solidně držet v šachu, by jsme je mohli udržet. 

Zakopeme se tady a budeme doufat, že si netroufnou na další velký útok. Už i střelba ustává a je spíše nahodilá. Takhle uprostřed noci je to na houby, až bude ráno, podáme si ty šašky. Clinte! Pojď ke mě, budeš mě krýt. Zkusím vykouknout jestli neuvidím co se děje. Království za blbou světlici. Nebo za kobercový nálet, takhle na vás zmrdi.

Bezpečí je na dosah

Oko se vrací, předávají si zprávu průzkumníci. Vzkažte starostovi, že nová osada už je jen kousek, pár kilometrů. Zvládli jsme to. “Kde je kurva starosta, jak že ho nemůžete najít?!”. Starostu od úsvitu nikdo evidentně neviděl. Tohle jsem vážně potřeboval, takové starosti na mou hlavu. Tutově mi to dají všechno sežrat. “No to je výborný, on si kurva zmizí. Máte spojení z druhou vlnou?”. Generál Pachenko rudne vzteky.

Jaz a její lidi skládají zásoby před brány osady a vyzývají členy modráků, aby pustili lidi dovnitř. Nervozita stoupá a mezi lidmi se začínají šířit různé verze toho co se děje a co se asi tak mohlo stát.

Generál vyzývá všechny ke klidu a žádá Jaz a její lidi, aby zaujali perimetr a hlídali dokud nedorazí druhá vlna. On zatím pošle své lidi prozkoumat novou osadu zda-li je bezpečná. Lidi začali už pokřikovat, jeden přes druhého a na generála. Chtějí odpovědi na své otázky, chtějí bezpečí a jistotu. Během nočního přesunu několik lidí zmizelo, jiní prostě odešli po svém jinam. Už nedůvěřovali osadě jejímu vedení a bezpečnosti.

Průzkum nové osady trval celý den, k soumraku začali přicházet osadníci z druhé vlny, mluvící o masakru boji, který trval snad hodiny. Mezi nimi byl i otec Jonáš, který ihned započal bohoslužbu a modlitbu za padlé a za ty, kteří se ještě nevrátili. Takřka k půlnoci dorazí i zbytek druhé vlny, vlastně jen zlomek těch co měli být součástí druhé vlny. Většinou šlo o příslušníky Nového věku, kteří měli na starost transport dalších zásob. Za nimi dorazili Panda a zbytek modráků s třemi dobrovolníky. Víc jich nezůstalo.

Tohle bude někoho mrzet

“Co to meleš? Jak zmizel? Do piče!” Panda s posledními slovy upadá na blízký pařez. Vyčerpání je příliš velké místo toho, aby někoho kdo to evidentně podělal pověsil na nejbližším stromě. “Přespíme venku a ráno obsadíme osadu. Pak všechno prošetříme.” zapaluje si u toho doutník a přihne si z čutory poslední lok vody. “Jo dívám se vás všechny Leo, Jaz, kazateli a tebe nevyjímaje generále!”. Ráno musí i všechno prohlídnout náš lékařský tým, od lidí až po prostor jestli je tady bezpečno. Nehodlám už riskovat další přesun kvůli blbosti. Sem se dostala ledva třetina lidí, jak je to jen možné. Tohle smrdí průserem, jestli se neservou o koryto tak tomu říkám zázrak. Doufám, že se ten starouš jen někde zapomněl nebo si ten klikař zlomil nohu a nechali ho tam. Pak všem zlomím nohu já. Jdu spát, ráno budu sakra protivný, už to vidím.

Noc proběhla v relativním klidu. Modráci, Nový věk i Společnost se střídali v hlídkování. Ráno bude náročné a zmizení starosty je pořádný problém. Tuhle skutečnost si uvědomovali naprosto všichni. Co když se, ale starosta neobjeví, co potom? Vedení všech frakcí a rodin si rozdělali nocleh kolem jednoho ohně. Každý chtěl mít ty ostatní na očích.

Nový začátek

Svítá a Panda za doprovodu ostatních se vydává za průzkumnou hlídkou do osady. Je načase vyslat doktory, aby odvedli svou práci a lidi dostali své místo v osadě. Lovci pak musí taky vyrazit, zásoby nám nevydrží dlouho. “Nový začátek je tu, ale po čertech smrdí.” povzdychl si Panda, když se za ním zavřela vrata osady.

Tagged with: